Jdi na obsah Jdi na menu

Trénink, při kterém se nezpotíte

17. 12. 2018

Trénink, při němž se nezpotíte, totálně se uvolníte a z mysli vyženete stres

Z práce často odcházím s pocitem, že mi praskne hlava a zbytek těla mi připadá jako slabá loutka, jež pod její tíhou podklesává. Neholduju hromadnému pocení s činkami, proto jsem hledala jemnější způsob relaxace. Objevila jsem bioenergetické cvičení.

p1090694.jpgNa první hodině se cítím jako na prvním rande. Nevím, co čekat. Vnímám různorodost návštěvníků i barvy karimatek. Instruktorka představuje základní polohu, tzv. zero postavení, a vysvětluje, co bioenergetika dokáže. Může vám prohloubit kontakt se sebou samou, učinit vás citlivější a přímější. Tvůrci bioenergetického cvičení vysledovali v těle místa, kde se hromadí napětí, jež se může vystupňovat natolik, že ze svalů vytvoří tuhý „pancíř“. Ihned si vybavuju řadu známých, kteří chodí s podobnými pancíři. Takoví stresem obalení rytíři, napadá mě. Bioenergetika tuhle tenzi odbourává. Originálně. Do opancéřovaných míst přivádí ještě víc napětí.

Vypadá to jednoduše a podobně i funguje. Stresová pozice má vybudit v těle energii. Předkláním se, co nejvíc mi tělo dovolí. S dlaněmi téměř na podlaze se trochu trápím. Lýtka a stehna mě sice nebolí, ale táhnou a vím o nich víc než kdy jindy. Do loutky však proudí energie. Čekám na vibrace, které se v napnutých svalech záhy objeví. Volně dýchám a snažím se nezatínat zuby. Nohy se mi začínají třást asi po sedmi minutách, a tak se pomalu narovnávám. Efekt se ve vlnách dostavuje hned. Odliv napětí je příjemný, nohy vůbec nebolí. Úleva!

Už na druhé lekci se mi dařilo vydávat bolestné či úlevné hekání a nestydět se. Dech mi pomáhal vymanit se z obvyklého posedu čarodějnice nad klávesnicí.p1090764.jpg

Na výkon se při tomto druhu tréninku nejede, přestože jím trávím dvě hodiny. Mezi cviky se objevuje i jeden, který provádíme dvacet minut. Cože, zvednout vleže ruce do předpažení? Jenom jednou za celou tu dobu? Takhle pomalu mě určitě dostihnout křeče, a ne opěvované vibrace! V práci zvládnu za stejný časový úsek oběd i s kávou, to bude nervák! Když konečně cvik dokončím, jsem mile překvapená. Dýchá se mi tak lehce! Já ani moji spolucvičenci se nepředháníme, nesoutěžíme. Cviky jsou nenáročné, ale přesto se mezi nimi najdou i ty, které se pro mě nehodí. Třeba když mi kolegyně z vedlejší karimatky jemně tlačila nárty k zemi, začalo mi být, jak v autobuse bez kinedrylu. Lektorka hned zareagovala, že jsem o pár odstínů bělejší, a šeptla mi, že přece nemusím dělat všechno. Docela objevné, nebýt pořád výkonná!

 

Můj komentář: K bioenergetice mě přitáhla její nenápadná přímočarost a efekt, který přináší. Na lekcích si nenuceně natrénujete správné dýchání a uvědomíte si vlastní tělo. Pak dokážete mnohem lépe zvládat stresové situace. Baví mě, že se na první pohled tváří jako příjemné cvičení, ale má velkou moc. Je na každém, co si z něj odnese, jestli jen relaxaci, nebo i hlubší uvolnění pocitů. Tréninkem se můžete dostat k pocitu vnitřní pohody, spokojenosti, že prostě jste.

 

Teoretické okénko: Většina pozic, které jsem si vyzkoušela, pochází od jednoho autora, Alexandra Lowena. V půlce 20. století spolu s kolegou Johnem Pierrakosem objevil, že odblokováním tělesného napětí lze pomoci i psychice. Chronická tenze totiž vytváří v těle blok, který omezuje jeho přirozenou pohyblivost, zabraňuje volnému dýchání a omezuje i emoční prožitky. Lowen tvrdil, že když se podle zásad bioenergetiky uvolníte, obnovíte a lépe využijete svou energii. Tuhle teorii na sobě dokazoval,  každé ráno cvičil sestavu bioenergetických cviků. Zemřel v 98 letech.

 

Celý článek Kateřiny Kokešové naleznete v Cosmopolitanu ze srpna 2014