Masochistická charakterová struktura se vyvíjí v rodině, kde láska a uznání kráčí spolu se silným tlakem. Matka dominuje a obětuje se, otec je pasivní a podřizuje se. Dominující, obětující se matka dítě přímo dusí. Jako výsledek vnímá dítě silné pocity viny, a to při každém pokusu dokázat svoji samostatnost anebo prosadit opačný názor. Všechny snahy bránit se i návaly vzteku byly hned v zárodku udušeny. Tito lidé měli jako děti bez výjimky návaly vzteku, jež museli zardousit. Člověk s touto charakterovou strukturou má strach vystoupit ze sebe, po něčem sáhnout, protože se bojí, že bude zraněn.

Mají často pocit, že jsou v pasti, a mohou na to reagovat pouze nenávistí nebo hněvem. Tato reakce však skončí porážkou. Jako dítě musel takový člověk bojovat se silnými pocity ponížení, jakmile popustil uzdu svým pocitům formou výbuchu, vzdoru nebo znečištění. Charakteristická je silná fixace na jídlo a vylučování.

O lidech s masochistickou strukturou nelze říct, že by toužili trpět. Oni trpí skutečně, a protože neumí tuto situaci změnit, myslí si, že by měli tento stav „trpně snášet“. Nemluvím zde o lidech s masochistickou perverzí, kteří se musí bičovat, aby pocítili sexuální uspokojení. Termínem masochistická charakterová struktura označujeme člověka, který trpí a stěžuje si, ale podřizuje se. Podřizování se je převládající masochistickou tendencí. Přitom u nich převládá vnitřní postoj: „mám toho po krk“.

Lidé tohoto typu trpí pocitem, že všeho je příliš: příliš mnoho nároků a úkolů, příliš nezpracovaných dojmů, možná i příliš jídla. Tito lidé přijímají vše bez dostatečné volby, spolknou bez odporu i to, co je nestravitelné, a potlačují svůj vztek.

Energeticky jsou přepjatí, příliš nabití, tzn. uvnitř je příliš mnoho energie, která nenachází způsob, jak se projevit, chybí jim adekvátní výraz.

Charakteristickým tělesným pocitem je na jedné straně tíže, na druhé straně skrytá zlost a vnitřní podrážděnost. Tito lidé se sice cítí „nabití“, avšak současně mají snahu se zklidnit, aby se jejich hněv projevil navenek pouze ve formě stížností a přecitlivělosti. Z hlediska cyklu vybíjení a nabíjení (dle Smitha) je narušena fáze kontaktu, tedy vyjádření vlastních potřeb.

Silné stránky těchto lidí spočívají především v jejich schopnosti unést zátěž a v jejich věrnosti – když se jim podaří v pravý čas vyjádřit svůj hněv. Touží po blízkých vztazích, chtějí přebírat zodpovědnost a ustát krize. Ve svých vztazích se cítí často zneužíváni a nedostatečně respektování, na což reagují mlčenlivým stažením (což v jejich partnerech často vzbuzuje hněv a agresi). Místo sebeprosazování se objevují nářky, hořekování a stěžování si. Mají přitom pocit, že jsou pod tlakem, nadměrně zatížení, přepracovaní, a mají úzkost. Naříkání je jediný hlasový projev, který projde přes zablokované hrdlo. Namísto agresivity pozorujeme vyzývavé chování, které může vyvolat u partnera nebo protivníka silnou reakci, jež masochistovi znovu umožní reagovat silně a explozivně.

Člověk s masochistickou strukturou je navenek submisivní, ale uvnitř má vytěsněný hněv a zášť. Je skromný a drží se v pozadí, ale tajně se cítí nadřazený. Často upadá do temných nálad. Člověk s masochistickou strukturou obvykle těžce pracuje. Často je v jeho chování určitá těžkopádnost a nemotornost. Vyhýbá se radostným aktivitám. Typické jsou jeho neohrabané pohyby. Protože je nastaven tak, aby vše vnímal jako nátlak, je přichystán odporovat, říci svým chováním: „Nebudu!“ Snadno svým chováním a postojem rozzlobí druhé lidi a touto energií se živí. Jeho vlastní energie je natolik svázaná, že když je trochu bit nebo pošťuchován, poskytuje mu to pocit úlevy a nabití energií. Takový člověk má obvykle dobře vyvinutou schopnost bránit druhým, aby mu pomohli.

Projevuje se u něho pasivně agresivní opozice vůči radosti, svobodě a spontaneitě druhých. Také tvrdohlavé odepírání výživy, podpory, ochrany a limitů. Typickým projevem člověka s masochistickou strukturou je negativismus, pesimismus, hořkost a srážení živosti druhých.

Svým vnějším chováním sice vykazuje podřízený postoj, ale vnitřně je naladěn zcela opačně. Na hluboké emocionální rovině má výrazné pocity nenávisti, negativismu, nepřátelství a nadřazenosti. Tyto pocity jsou ale blokovány strachem, že by mohly vyústit v násilnické chování. S tímto nebezpečím „exploze“ bojuje pomocí tlumící svalové struktury. Tlusté, silné svaly zabraňují každému přímému sebepotvrzení a dovolují projít jen stížnostem a nářkům.

Na rozdíl od orální je masochistická struktura silně nabitá. Toto nabití sice není zmrazeno, ale je zadržováno a tlumeno všemi prostředky.

Pro silné tlumení jsou vnější orgány a partie těla nedostatečně nabity, což znemožňuje účinné vybití nebo uvolnění. Exprese je omezena. Stagnující napětí, jež je způsobeno silný potlačováním, dává vzniknout pocitu, že člověk stojí v močálu a není schopen volně se pohybovat.

Typický pro masochistické chování je podřizující se postoj se snahou zalíbit se. Na vědomé úrovni se snaží masochista zalíbit druhým. Na nevědomé úrovni zastírá tento postoj odporem, negativismem a nepřátelstvím. Tyto potlačené pocity musí být vybity, aby mohl masochistický člověk reagovat volně a nerušeně na situace denního života.

Tělo je typicky krátké, tlustší, svalnatější. Pohyby jsou těžkopádné. Zvlášť typický je krátký, tlustý krk. Ukazuje na to, že dotyčný doslova i v přeneseném slova smyslu zatahuje hlavu. Působí, jako by měli na ramenou náklad. Také pas je krátký a tlustý. Impulzy, které proudí nahoru a dolů, jsou udušeny v krku a pase. To vysvětluje výraznou tendenci k úzkosti.

Takové tělo se dá také popsat z fyzického hlediska jako gorilí vzhled – velké silné svaly, krátké stlačené tělo a nadměrně vyvinutá lýtka a přední strany stehen. Podkolenní šlachy bývají napjaté. Výraz obličeje je často nevinný či naivní s měkkým smutným pohledem očí, který vyjadřuje utrpění. Hlas masochisty je často naříkavý.

Blokovaný krk utváří slabý a strojený hlas, s výjimkou výbuchů hněvu. Blokády ramen zabraňují vyjádření skrze paže. Svalové napětí pánevního dna znesnadňuje výraz skrze trávicí trakt a sexualitu. Dolní končetiny mohou být ztuhlé jako nehybné sloupy.

Dalším důležitým znakem je předsunutá pánev. Hýždě jsou tím zmenšeny a jsou ploché. Tento postoj připomíná postoj psa se zataženým ocasem. Zploštělé nebo stažené hýždě spolu s napětím panujícím v horní polovině těla mají vliv na to, že je tělo v oblasti pasu zalomeno.

U mnohých žen je horní polovina těla rigidní nebo tuhá, zatímco ta druhá působí masochisticky – těžké klouby a hýžďové svalstvo, výše posazené boky a jako důsledek stagnujícího napětí tmavě zabarvená kůže. U většiny lidí má kůže sklon k hnědému zabarvení, což je důsledkem stagnujícího napětí.

Cesta ven

Jestliže se v tomto popisu poznáváte, můžete čerpat z nabízeného výběru cvičení. Učte se cvičit klidně, pěstujte svou „vnitřní pozornost“, která vám umožní poznat lépe sebe sama a své hlubší vnitřní potřeby. Rozšiřujte možnosti svého výrazu uvolněním blokád krku, ramen, pánve a dolních končetin. Bioenergetická cvičení užívejte také k tomu, abyste překonali omezující hranice s cílem vybít se a nakonec se vzdát sebekontroly.

Zdroje informací:

Hoffmann R., Gudat U. - Bioenergetická cvičení

Lowen A. – Bioenergetika (Terapie duše pomocí práce s tělem)

Smith E.W.L. - Tělo v psychoterapii

foto: pixabay.com

Poznámka:

Obrázek Jiřího z Poděbrad je pouze ilustrační. Typicky bývá vyobrazován s krátkým krkem a širokým hrudníkem. Takto si můžeme představit tělo typického člověka s masochistickou strukturou. Ovšem o chování a prožívání tohoto panovníka toho vím jen málo a proto bych na tomto místě ráda upřesnila, že použití jeho obrázku není interpretací jeho charakteru.