Jdi na obsah Jdi na menu

Schizoidní charakter

12. 4. 2020

 

Opancéřování nebo pancíř je centrální pojem pro chronickou kontrakci organismu, který původně zavedl Wilhelm Reich ve své charakterově - analytické vegetoterapii. Podrobněji se tímto jevem a pojmem zabývám jinde.

Baker hovoří o čtyřech hlavních zónách, z nichž každá reprezentuje vývojové stadium. Zónami jsou oči, ústa, řitní otvor a genitálie.

Při normálním vývoji je postupně každé stadium primárním ohniskem energie a když se vývoj člověka přesune k dalšímu stádiu, dřívější zóny zůstávají důležitým zdrojem rozkoše. Pokud však člověk prožije v určitém stádiu trauma, vzniká v příslušné zóně blok či pancíř. Toto zastavení vývoje brání k plnému zacházení s energií.

fantasy-2964231_640.jpgAlexander Lowen předložil pět základní vzorců, které člověk používá při tvorbě svého charakteru. V tomto článku se budu zabývat prvním z nich - schizoidním charakterem. Pro něj je typický vzorec “držet se pohromadě” v reakci na strach z rozpadu či fragmentace.

Tento charakterový typ se vyskytuje nejčastěji. Související trauma je pocit, že je člověk odmítnut a není ve světě vítán. Tento pocit ve vztahu k matce se může rozvinout ještě před narozením. Nebo může pocit odmítnutí přijít během prvních několika měsíců, převážně od matky, a buď bývá posílen, nebo zmírněn širším okolím dítěte. Odmítnutí dítě vnímá jako trest za pouhou svoji existenci, a proto v sobě začne zadržovat všechny pocity, spoutávat veškerou energii. Schizoid se bojí jakékoli expanze do světa, je “proti životu”. Testování reality je špatně vyvinuto. A protože není vítán na světě, často utíká do světa fantazijního. Skutečný svět vnímá jako děsivý a je třeba se mu vyhnout. Extrémem schizoidního charakteru je schizofrenie.

V tělesné konstituce je primární pancíř v okulárním segmentu. Oči se mohou jevit zvláštní, neexpresivní, prázdné a může se zdát, že schizoid hledí skrz vás místo na vás. Časté je napětí ve svalech těsně pod týlem. Může se rozšířit do pásu napětí okolo hlavy a kolem očí.

Sekundární k tomuto pancíři v očním segmentu jsou další tělesné rysy. Celé tělo se může zdát napjaté, strnulé a klouby jsou ztuhlé. Díky konstantnímu napětí kloubů vypadají linie těla jako zlomené. Zvláště hlava může být postavena v úhlu do strany. Tělo se zdá špatně koordinované. Výraz tváře je chladný a rty nejsou plné či smyslné. Ve tváři, rukou, chodidlech a genitáliích je málo energie. Někdy schizoid vypadá zle nebo dokonce jeho smích zní jako zlý. Horní a dolní část těla vypadají, jako by k sobě nepatřily. Drží všechny pocity uvnitř, občas může mít výbuchy emocí. Vyhýbá se intimním, emočním vztahům. Myšlení a prožívání je disociované.

Lidé, pro které je tento postoj charakteristický, přikládají velký význam svým myšlenkám, své vůli, svým představám. Často jsou pro ně důležitější, než jejich vlastní prožitky. Jejich vzezření působí často odměřeně nebo upjatě, někdy až nemotorně. Jejich tělo připomíná některý z tvrdých materiálů, např. kámen, sklo nebo ocel. Jejich mimika je nepohnutá, jejich oči zřídka vyhledávají kontakt. Žijí uzavřeně v sobě a navenek působí cool. Z energetického hlediska jako by byli zmrazení, jejich životní energie je stažená hluboko dovnitř, pouze minimálně se projevuje navenek.galaxy-4828098_640.jpg

Nejdůležitější energetický blok u lidí tohoto typu odděluje hlavu od těla, leží tedy v oblasti spodiny lebeční. I jejich celé tělo je blokováno na mnoha místech, takže velmi zřídka vykazuje spontánní pohyby a možnosti energetického nabíjení jsou omezené.

Typickým tělesným pocitem u těchto lidí bývá pocit netělesnosti, necítí své tělo. Jejich tělo pro ně nehraje žádnou roli. Často jsou v menší míře vnímaví vůči bolesti. Své uspokojení nacházejí tito lidé nejvíce ve slovech, myšlenkách a představách. Jsou zaujati technickými ideami nebo světonázorovými otázkami. Často se vyhýbají dotyku, tělesné blízkosti nebo situacím, které vyžadují spontaneitu.

Fakt, že tito lidé v jistém smyslu žijí neustále mimo své tělo, představuje i jejich silnou stránku: jejich vědomé zřeknutí se vlastního těla je osvobozuje od skutečného uspokojování jeho potřeb. Mnozí z nich jsou tak schopni velkých duchovních výkonů, asketických obětí, mají schopnost přestát extrémní situace. Vytvářejí často neuspokojující mezilidské vztahy, ačkoli kdesi hluboko uvnitř touží po blízkosti a splynutí. Ve skutečnosti jsou však velmi opatrní, nedůvěřiví. V užším kontaktu s nimi není snadné vyjít.

Jestliže se v tomto popisu poznáváte, doporučuji vám nejprve kultivovat vědomí vaší tělesnosti, tzn. vnímání vlastního těla a jeho pohnutek. Při cvičení je navíc důležité nenechat se vyprovokovat k činu nebo se příliš silně energeticky nabít, nýbrž cvičit klidně, citlivě a naslouchat objevujícím se tělesným potřebám.

 

Zdroje informací:

Hoffmann R., Gudat U. - Bioenergetická cvičení

Smith E.W.L. - Tělo v psychoterapii