Začít s pravidelným cvičením doma, vyžaduje opravdu pevnou vůli a disciplínu. Obdivuji každého, kdo to dokáže a kdo si takový režim z vlastní vnitřní motivace dokáže zařídit. Patřím mezi tu většinu, pro kterou je cesta k domácímu cvičení velmi dlouhá. Ale vlastně nyní už můžu mluvit v minulém čase. Byla to dlouhá cesta, ale teď už vím, jak na to.

Ale své vyprávění začnu trochu od lesa. Kdy jsem se chtěla zažít věnovat pravidelně něčemu jinému. Tenkrát šlo o meditace. Před lety jsem hledala způsob, jak bych mohla samostatně pracovat se svojí myslí, se svými pocity, emocemi. Až jsem objevila meditace. Konkrétně se jednalo o meditace v theravádové tradici, jmenují se anapanasati - meditace všímání si nádechu a výdechu, meditace vipassana = všímavosti a metta meditace - meditace milující laskavosti. U všech platí to stejné - člověk dostane instrukci, jak meditovat a pak už jen sedí a zkouší to. Nejedná se o vedené meditace, kdy by bylo nutné neustále poslouchat instrukce. Ale jakmile trochu člověk získá cvik, může si každý praktikovat doma. No, jenže, to se snadno řekne. Praktikovat doma. Ale doma se dá dělat tolik věcí, všude kolem na mě koukala spousta zábavy, rozptýlení, číhala na mě práce, uklízení. Tak kde vzít čas ještě k tomu všemu na meditaci?

Zpočátku jsem jezdila meditovat na víkendové nebo týdenní retreaty (kurzy). Tam to bylo snadné. Jednak proto, že jakákoliv jiná činnost byla prostě zakázaná. A druhý důvod, který to tam usnadňoval, bylo vědomí, že meditují také všichni kolem. Tak se člověk nechá vést skupinou, skupinovou dynamikou.

Na konci takových víkendů jsem vždy cítila přínos meditace a byla jsem moc spokojená a odhodlaná. Byla jsem nadšená a cítila jsem se dobře. 

Po návratu domů jsem vždy odhodlaně sedala na meditační polštářek a vracela se k meditaci. Někdy mi toto nadšení vydrželo pár dní, někdy týden, někdy dokonce měsíc. Ale postupně vždy sláblo, až nakonec úplně vyprchalo a já se nechala rozptylovat jinými lákadly.

Až jsem jednoho dne potkala jednu ženu a ta mi poradila - není nutné vždy sedat na celou hodinu - jak nás nabádali na kurzu. Stačí, když se rozhodnu alespoň pro 5 minut, nebo 10 minut. Hlavně nějak začít, snažit se každý den najít chvilenku času. A to mi pomohlo.

Uvědomila jsem si, že se blokuju tím, že chci najít hodinu času a tak nemedituji vůbec. Rovnou se zmíním o dalším bloku a tím byla rada meditačních učitelů, že k meditaci je dobré mít vyčleněné klidné místo, mít tam ten meditační polštářek a tak mít prostě prostor, kde jen medituji a vždy když se tam podívám, tak si na meditaci vzpomenu a naláká mě to. Hmmm, na mě to moc nepůsobilo. Sice jsem občas měla vůči sobě výčitky, že tam nesedám. Ale nějak jsem měla problém se přemoci, všeho nechat a meditovat.

A ted se vrátím k tématu cvičení. Je to s ním totiž úplně stejné. A proto tu nabídnu několik doporučení, která se mi osvědčila.

CHOĎTE NA SKUPINOVÉ LEKCE

Máte-li problém začít cvičit doma, najděte si skupinovou lekci. Bude tam lektor, který vás povede. Zkontroluje, zda cviky provádíte správně. Uvidíte ostatní účastníky, Pro které je to stejně namáhavé jako pro vás. A také zrovna nedělají nic jiného, ale cvičí. Ideální je domluvit se s kamarádkou, a lekci si také předem rezervovat, aby si to člověk na poslední chvíli nerozmyslel. Na skupinových lekcích cítíme na závěr nadšení, euforii, jsme spokojení, nabití, protažení. Prostě na konci vždy vnímáme pozitivní přínos cvičení. 

UVĚDOMTE SI POZITIVNÍ PŘÍNOS CVIČENÍ PRO VAŠI OSOBU

Na konci každé lekce cvičení je potřeba si uvědomit ten pozitivní efekt. Na chvíli se zastavit, uvědomit si své tělo, jak se cítím, uvědomit si všechny pocity, stav mysli a dobře si to zapamatovat. A když budu chtít začít cvičit doma, vrátím se nejdříve k tomuto pocitu. K tomu pozitivnímu, co mi to může přinést. A pak si postupně začnete vybavovat jednotlivé cviky, která vám toho pomůžou dosáhnout.

ZBAVTE SE BLOKUJÍCÍCH MYŠLENEK

U mě to bylo přesvědčení, že musím meditovat celou hodinu a že to musím dělat na konkrétním místě. Postupně jsem ale zjistila, že hlavní je ZAČÍT. Alespoň kratší dobu, kdekoliv, kde zrovna jsem. U cvičení je to stejné. Můžete mít svoji pětiminutovku po ránu, nebo před obědem. Jít si zaběhat nebo zaplavat, když jste na dovolené. Prostě je potřeba hledat příležitosti, kdy a kde se mohu protáhnout, trochu si zasportovat. V dnešní době je to o mnoho snadnější, protože dříve musel mít člověk cviky v hlavě nebo s sebou vláčet knihu. Dnes má téměř každý chytrý mobil a tam si pustite video, nebo si instalujete aplikaci, která vás bude motivovat a nabízet vám možné cviky. A ještě vás vždy na závěr pochválí. Takže na nic nečekejte a začněte. Není potřeba si kvůli tomu kupovat značkovou karimatku, mít padnoucí trikot, odpružené boty nebo cokoliv, co se nám markeťáci snaží vnutit. Protože to jsou jen výmluvy, jen překážky, které si sami tvoříme ve své hlavě.

JAK ZAČÍT DOMA S BIOENERGETIKOU

U bioenergetiky je to stejné. můžete si vzpomenout na některý cvik a prostě ho udělat. Samozřejmě efekt je jiný, když se před tím zastavíte, uvědomíte si své tělo a po provedení cviku ho necháte chvíli doznít a opět si uvědomíte své pocity.

Proto k ideálnímu efektu doporučuji, abyste, než začnete cvičit, se na pár minut zastavili, sedli si nebo lehli, zklidnili dech a vnímali své tělo ... a až zaznamenáte nějaký impulz z těla, můžete ho následovat. Třeba si v tomto rozpoložení vybavíte konkrétní cvik, tak ho můžete rovnou provést. A zkoušejte při cvičení zůstávat jen u toho jednoho cviku a pak se zase na chvilku soustředit do těla a vnímat další impuls, další vzpomínku na jiný cvik.

Inspiraci můžete hledat na skupinových lekcích, ale je možné si koupit knihu bioenergetického cvičení nebo najít videa na internetu.