Jdi na obsah Jdi na menu

Jak poznat toho pravého?

17. 9. 2020

 

man-1169309_640.jpgTento článek není určen jen pro ženy. Je univerzální, mohou se jím nechat inspirovat i muži. Otázky o výběru toho správného partnera si lidé kladou v každé době, v každém věku.

Na úvod musím předeslat, že se nepovažuji za experta na partnerské vztahy. Ale ráda bych s vámi sdílela jednu radu, která mi velmi pomohla v mém osobním životě.

Sama jsem si ve vztazích prošla různými peripetiemi, skončila ve slepých uličkách. Kamarádky se smíchem podotýkají, že bych mohla o svých zkušenostech napsat knihu. Na knihu je ještě dost času, ale v krátkém textu se s vámi ráda podělím o svůj okamžik prozření.

Bude to znít jak z amerického bestselleru, ale tuto dobrou radu naprosto nečekaně dal jeden buddhistický mnich na meditačním kurzu jiné účastnici, kterou myšlenky na partnerské potíže odváděly od meditace. Asi se tento mnich při svém vzdělávání dozvěděl o tom, jak tvořit vztahy více, než kolik nám poskytly naše školy.

Tato rada je důležitá pro každého, kdo se chce seznámit, ale vlastně ji můžete využít v jakékoliv fázi vztahu. Nejen na začátku, ale například i v době partnerské krize, v době, kdy dochází ke změnám rodinné konstelace. Je dobrým ukazatelem toho, zda stojí za to s druhým zůstávat, nebo je lepší vztah ukončit.engagement-1718244_640.jpg

A tou radou je dobrá komunikace. Když jsem s tím, koho považuji za ideální protějšek, všímám si dvou aspektů komunikace:

  1. jestli mám chuť tomu druhému všechno říct, zda k němu mám důvěru a při našem rozhovoru se cítím dobře
  2. zda mi ten druhý naslouchá a je schopný slyšet, co se mu snažím sdělit. A následně mé sdělení dokáže respektovat a případně přizpůsobit mu naše společné soužití.
  3. a že toto platí oboustranně - oba jsme pozorní k tomu, co se mi druhý snaží sdělit, překonáváme vnitřní zábrany ve vyjadřování pocitů a slyšíme se.

 

Ach, jak je to prosté a samozřejmé.

Řada lidí, kteří toto dokážou zapojit do každodenního života a svých vztahů, si ušetří mnoho potíží, nedorozumění a zklamání.

Bohužel mezi svými kamarádkami i ve své praxi se často setkávám s reakcemi jako např.: “Tohle mu přeci říct nemůžu!”, “Tohle mu rozhodně neříkej!”, “O takových věcech se s partnerem přeci nemluví!”, “O tom on nechce ani slyšet.” … a podobné.

Nejde o to na partnera valit úplně všechno. Přeci jen s některými tématy více uspějeme u osob stejného pohlaví. Ale jde o ten pocit důvěry a bezpečí. Ten pocit, že můžu říct všechno. A že to toho druhého zajímá, chce to slyšet a když se to týká našeho soužití, dokáže to respektovat.

Potom nemusí docházet k situacím, kdy si říkám: “To mi snad dělá naschvál!”

people-2597454_640.jpgZvlášť v náročných životních situacích, jako může být např. ztráta zaměstnání jednoho z partnerů, narození a výchova dítěte nebo nemoc jednoho či obou partnerů, je schopnost spolu mluvit a dobře komunikovat, neurážet se, neponižovat, neshazovat se, důvěřovat si a respektovat se, to nejcennější, co vám pomůže překonat každou nesnáz.

A samozřejmě tyto aspekty komunikace mohu sledovat nejen při seznamování. Ale například v období odluky nebo dokonce rozchodu/rozvodu. Zda ještě vůbec mám chuť tomu druhému něco říkat. Jestli to je pro mě bezpečné. Zda mám k němu důvěru. … když si odpovím ano, má smysl zkusit na vztahu pracovat a hledat cesty k sobě.

I v případě dlouhodobého vztahu, který se ocitl v troskách, a já si na dané otázky odpovím NE - je možné vztah zachránit. V takové situaci ale doporučuji najít pomoc mediátora nebo rodinného terapeuta. Ti vám pomohou vyříkat si ty nejtěžší otázky a záležitosti, které mezi vámi leží. A během společných setkání si nacvičíte a naučíte se, jak spolu efektivně a zdravě komunikovat.

Záměrně používám termín komunikovat - protože nejde jen o mluvení. I mlčení je formou komunikace, způsob využívání společného prostoru a společných věcí je formou komunikace. O pohledech, gestech nebo různých zvucích nemluvě.

Článek jsem napsala o partnerských vztazích. Ale dobře komunikovat je potřeba i s dětmi, celou rodinou, na pracovišti, s přáteli.

Především se nestyďte, pokud cítíte ve své komunikaci jakékoliv překážky. Ze školy jsme si všichni odnesly znalost vyjmenovaných slov a trojčlenky. Ale jak spolu mluvit a vycházet, na to nějak musíme přijít během života sami. Nikdo nás to neučil. Víme jen to, co jsme někde okoukali. Komunikace je dovednost jako každá jiná - třeba jako hraní na piano, práce v excelu nebo vaření svíčkové. Proto se vůbec nemusíme bát si přiznat, že to prostě neumíme a vyhledat nějakou knihu nebo pomoc odborníka.

Držím vám palce a přeji vám hodně štěstí ve vašich vztazích.